Průběh porodu spíše závisí na příčině, která k předčasnému porodu vede. U akutních stavů jako např. předčasné odlučování placenty, težká preeklampsie, zásadní růstové restrikce plodu s patologickými průtoky v pupečních cévách plodu, při poloze koncem pánevním nebo poloze příčné je vždy indikováno ukončení císařským řezem.

Při spontánním odtoku plodové vody či rozvinutí děložní činnosti (lidově porodní bolesti) probíhá porod většinou spontánně. U každé maminky se způsob porodu řeší přísně individuálně. V každém případě předčasně probíhající porod by měl být pro nezralý plod jemný a šetrný. V případě vaginálního porodu je vhodné využít epidurální analgezie. I když je tělo nezralého novorozence menší, tak porod více bolí. A to ze dvou důvodů:

• matka není obvykle ještě na porod hormonálně  připravena, a proto ženy mívají nižší práh bolesti (somatická příčina bolesti)
• žena bývá předčasným porodem většinou překvapena a projevují se u ní obavy o zdraví nebo dokonce život dítěte (psychická příčina bolesti)

Epidurální analgezie pomůže až z 90% odstranit matce porodní bolesti a další výhodou je, že zvyšuje lepší prokrvení porodní cest. Tkáně porodních  cest se stávají měkčími a více elastickými. Porod je pak pro dítě téměř atraumatický. Z hlediska velmi nízkých dávek farmak je epidurální analgezie bezpečná nejen pro matku, ale dokonce i pro extrémně  nezralý plod/novorozence.

Po porodu je miminko po základní adaptaci odneseno na novorozenecké oddělení intenzivní péče a uloženo do inkubátoru nebo na výhřevné lůžko.

Obr.Dvoje trojčata, u vícečetných  těhotenství bývá předčasný porod pravidlem.

Autor: doc. MUDr. Tomáš Honzík, PhD. a doc. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015

Jamieson Prenatal Multivitamin

Jamieson Prenatal multivitamin je jedinečný komplex vitamínů, minerálů a živin, speciálně připravený na zajištění pohody pro matku i dítě.

• Obsahuje 1 000 mikrogramů kyseliny listové na prevenci defektů neurální trubice
• Poskytuje 28 mg železa, další důležitý minerál během těhotenství
• Je připraven s optimální hladinou vápníku, vitamínu D a dalších antioxidantů
• Složení je šetrné k žaludku
• Bez lepku, laktózy, umělých barviv a příchutí

Jód je jedním z nejdůležitějších stopových prvků, závisí od něj náš celkový zdravotní stav, vývin, růst, vitalita a možnost dožít se vysokého věku v dobré kondici – má přímý dopad na všechny biochemické procesy v našem těle.

Podílí se na tvorbě hormonů štítné žlázy, podporuje její správné fungování, bez něj by štítná žláza byla odsouzena k nečinnosti. Štítná žláza je doslova zásobárnou jódu v lidském těle – odebírá jód z krve a za jeho asistence vyrábí hormony, které řídí a regulují metabolismus, růst a vývoj organismu, jakož i začátek pohlavní dospělosti. Nejdůležitějšími hormony, které štítná žláza syntetizuje a zásobuje jimi organismus jsou trijódtyronin a tyroxin. Trijódtyronin, nejsilnější hormon štítné žlázy, ovlivňuje téměř všechny procesy v lidském těle, včetně teploty těla, růstu, srdečního tepu a spalování tuků a cukrů. Důsledkem jeho nedostatku může být zvýšený cholesterol a vzestup tukových zásob, tedy nárůst tělesné hmotnosti. Tyroxin – tetrajódtyronin, druhý nejdůležitější hormon, váže v těle jód a ovlivňuje látkovou výměnu v tělních buňkách, zlepšuje buněčnou výživu, zabraňuje úbytku energie. Oba hormony podporují mozkovou činnost, paměť a pozornost, ovlivňují nervový a psychický stav člověka.

Co může mít na svědomí nedostatek jódu v našem organismu?

Narušení funkce štítné žlázy a v důsledku toho oslabení jejího životadárného úkolu!

• Ohrožení vývoje mozku a centrálního nervového systému dítěte v prenatálním období, což v dalším období života již nelze napravit.
• Potíže s učením se a soustředěním se u dětí, únavu, zpomalené reflexy, duševní zaostalost.
• Oslabování imunitního systému organismu.
• Vznik nových civilizačních chorob.
• Vysoké zatížení kardiovaskulárního systému.
• Anémie – snížení úrovně hemoglobinu v krvi.
• Nárůst hmotnosti, zácpu.
• Poruchy sexuálního vývoje – u žen narušení menstruačního cyklu, problémy s otěhotněním až neplodnost, u mužů neplodnost.
• Pocit chladu v končetinách, bolesti a křeče svalů.
• Problémy se suchou pokožkou, otoky, zejména v oblasti očí, vypadáváním vlasů, lámavostí nehtů.
• Deprese a vnitřní neklid.
• Dlouhodobý nedostatek jódu se projeví i viditelně, vznikem tzv. strumy (zvětšenou štítnou žlázou).

Zdroje jódu

Bohužel, naše tělo si jód neumí vytvořit samo, získává ho jedině ze stravy. Jeho kvalitní zásobárnou jsou mořské řasy, ryby – losos, makrela, sleď, sardinky a mořské plody, avšak čerstvé, ne půl roku zmrazené! Dostatek jódu obsahuje například i minerální voda Vincentka, v menším množství se nachází v mléce a mléčných výrobcích, jódem se obohacuje kuchyňská sůl či některé výrobky dětské výživy.

Optimálním řešením pro dostatečný přísun jódu je alespoň dvakrát v týdnu jedna porcečerstvých mořských ryb. Jelikož v našich vnitrozemských podmínkách to z objektivních důvodů nepřichází v úvahu, sáhněme po vhodné náhradě – sušených mořských řasách z prodejen zdravé výživy. Můžeme je přidat do salátů, polévek nebo rizota.

Vynikajícím zdrojem jódu je také přírodní doplněk stravy Kelp na bázi mořských řas kanadské firmy Jamieson, dostupný také v našich lékárnách. Hnědé mořské řasy s obsahem optimálního množství jódu podporují zdravý vývoj organismu, příznivě ovlivňují metabolismus a imunitní systém. Jelikož řasy jsou plnohodnotnou zásobárnou bílkovin, jsou vhodné i pro vegetariány pro doplnění aminokyselin.

Rychlý životní styl, vyšší spotřeba jódu

Celosvětově trpí nedostatkem jódu přibližně 1 miliarda lidí. Navíc průměrný Evropan přijímá denně přibližně jen 80 mikrogramů jódu, přičemž optimální dávka je 180 mikrogramů a u těhotných žen až 250 mikrogramů. Jelikož spotřeba jódu je přímo úměrná rychlosti našeho života, ke zdravému plnohodnotnému životu ho potřebujeme mnohem více, než nám postačovalo ještě v polovině minulého století. Tehdy si náš organismus vystačil s 50 mikrogramy jódu, dnes vyžaduje téměř 4krát více! V důsledku moderní, uspěchané "internetové" doby provázené každodenním stresem a stálým shonem, která na lidi klade mimořádné nároky, roste zároveň i poptávka našeho organismu po životadárném jódu. Bez něj se naše tělo dříve unaví, orgány se dříve opotřebují, fyzicky i psychicky rychleji zestárneme.

Ukázkové Japonsko

Potvrzením toho, že i při neuvěřitelně rychlém životním tempu se v plné kondici a zdraví lze dožít vysokého věku, jsou Japonci. Žijí na úzkém, tři tisíce kilometrů dlouhém ostrově, s ovzduším přesyceným jódem z moře, který každodenně inhalují. Zároveň jsou největšími konzumenty syrových mořských ryb – sushi a mořských řas, které jsou vysoce hodnotným zdrojem jódu. Příjem jódu je tak přirozenou součástí jejich života a jeho příznivý vliv na zdraví těchto ostrovanů je nevyvratitelný, je "tajemstvím" jejich dlouhého života.

Jamieson Kelp

Mořské řasy jsou přírodní zdroj jódu. Jód přispívá k normální tvorbě hormonů štítné žlázy a k normální činnosti štítné žlázy. Přispívá k udržení normálního stavu pokožky, k normální činnosti nervové soustavy, k normálnímu energetickému metabolismu a rozpoznávacím funkcím.

Počítají se jednotlivé týdny, gramy a centimetry.  Nastávající maminky se snaží v průběhu těhotenství udělat pro své miminko maximum. Ale i přes důslednou  péči může během  těhotenství dojít k různým komplikacím. Miminko najednou "chce" nebo "musí" na svět dřív, než byl stanoven jeho očekávaný termín porodu.

Důvody, které vedou k předčasnému porodu, se mění podle týdne těhotenství. Do 30. týdne je až v 80% příčinou infekce plodu, jeho obalů a placenty (odborně intraovulární infekce), která vyvolá předčasnou děložní činnost (stahování neboli kontrakce dělohy) nebo předčasný odtok plodové vody. Mezi zbývající příčiny patří předčasné odloučení placenty (odborně abrupce placenty), zvýšený krevní tlak matky (samotná hypertenze, nebo je-li přítomna i ztráta bílkovin močí, hovoříme o tzv. preeklampsii), zaostávání ve vývoji plodu (odborně růstová restrikce/retardace plodu). Po 30. týdnu těhotenství se situace mění: již jen ve 20–30 % je za předčasný porod odpovědná intraovulární infekce. V těchto týdnech bývá častější příčinou předčasného porodu preeklampsie, těhotenská cukrovka a růstová restrikce plodu. Příčinu předčasného porodu se ale podaří vždy objasnit.

V České republice dochází k předčasnému porodu (před 37. týdnem těhotenství) asi u 8 % těhotných  žen. Pokud je předčasné  ukončení  těhotenství nevyhnutelné a stáří těhotenství ještě nedosáhlo 34+6 dní týdne těhotenství, je snaha před porodem matkám aplikovat kúru kortikoidů. Jedná se o hormony, které urychlují vyzrávání plicních sklípků a pomáhají v poporodní adaptaci nezralého miminka. Tyto léky se podávají ve formě nitrosvalové injekce celkem ve 2 nebo 4 dávkách, podle zvoleného preparátu. Hovoří se o tzv. indukci plicní zralosti.

Lékaři dnes umějí zachránit stále více dětí, které se narodí předčasně. Zatímco ještě v roce 1985 nemělo  v tehdejším  Československu téměř žádnou šanci na přežití dítě s hmotností nižší než 1000 gramů, dnes lékaři běžně zachraňují novorozence vážící kolem 500 gramů. Přesto se vedou dlouhá léta diskuse o tom, zda je etické zachraňovat děti narozené před 24. týdnem těhotenství.

Dnešní etické normy lékařům velí zachraňovat každého, a právě 24. týden těhotenství je onou hranicí, kdy má smysl o život předčasně narozeného dítěte bojovat. Přesto existuje jakási "šedá zóna", což je 23.–24. týden těhotenství, kdy se doporučuje postupovat přísně individuálně, pečlivě se zvažují všechny rizikové faktory, vždy se lékaři mnoha oborů domlouvají s rodiči a respektují jejich přání. Pokud partneři projeví zájem zachraňovat (i s ohledem na někdy zřetelně špatnou prognózu vývoje dítěte) extrémně nedonošeného novorozence, pak porodníci a zejména neonatologové  tak činí, a to bez ohledu na mimořádně vysoké finanční náklady (až okolo 1,5 milionu Kč) a zejména dlouhodobou  léčbu.

Péče o novorozence je v České republice  třístupňová.

I. stupeň představují všechny městské  porodnice s novorozeneckým oddělením. Na těchto odděleních se starají o zdravé donošené novorozence.  Novorozenci lehce nezralí – nad 35. týden těhotenství – mohou na tomto pracovišti také zůstat, pokud je jejich adaptace po porodu zcela bez komplikací.

Jako II. stupeň perinatologické péče jsou označována tzv. centra intermediární péče (PCIMP), která byla nově ustanovena v roce 2015:

• Thomayerova nemocnice  Praha - Krč
• Nemocnice  Na Bulovce Praha
• Pardubická krajská nemocnice, a. s.
• Městská nemocnice  Ostrava
• Krajská nemocnice  Liberec,  a. s.
• Oblastní nemocnice  Mladá Boleslav, a. s.
• Oblastní nemocnice  Kolín, a. s.
• Karlovarská krajská nemocnice, a. s.
• Oblastní nemocnice  Kladno, a. s.
• Nemocnice Hořovice, NH Hospital, a. s.
• Nemocnice  Havlíčkův Brod
• Nemocnice  Písek, a.s.
• Nemocnice  Jihlava, přísp. org.

Na těchto pracovištích  je poskytována péče novorozencům od 31. týdne těhotenství, při dobrém poporodním stavu možno i v týdnu nižším. Tato péče již zahrnuje možnost ventilační podpory pro plíce novorozence, podání infuzní výživy a vyžaduje speciálně vyškolený personál.

III. nejvyšším stupněm péče o novorozence jsou tzv. perinatologická centra intenzivní péče. Je jich celkem 12 a nacházejí se většinou při lékařských fakultách:

• Všeobecná  fakultní nemocnice  – porodnice "U sv. Apolináře"
• Fakultní nemocnice  v Motole
• Ústav pro péči o matku a dítě Praha - Podolí
• Fakultní nemocnice  Plzeň
• Fakultní nemocnice Hradec Králové
• Fakultní nemocnice  Olomouc
• Fakultní nemocnice  Ostrava
• Fakultní nemocnice  Brno
• Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice  v Ústí nad Labem, o. z.
• Krajská zdravotní, a. s. – Nemocnice  Most, o. z.
• Nemocnice  České Budějovice, a. s.
• Krajská nemocnice  Tomáše Bati, a. s., Zlín

V těchto centrech se již primárně soustřeďují problematicky probíhající těhotenství. Je zajištěna organizace plně vybavené jednotky intenzivní péče pro novorozence, umožňující péči o všechny stupně nezralosti, s poskytnutím maximální možné novorozenecké intenzivní péče.

Všechny maminky, u kterých hrozí porod před 35. týdnem těhotenství, by měly být transportovány do těchto specializovaných center. Transport dítěte až po porodu může být problematický.

Autor: doc. MUDr. Tomáš Honzík, PhD. a doc. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015

Vitalita vyjadřuje  projevy životních  funkcí (přítomnost dýchacích pohybů, srdečních ozev, pohybu).

Viabilita neboli životaschopnost, je šance na přežití a kvalitní život.

Ve skandinávských zemích a ve Švýcarsku je péče zahajována až od 25. týdne těhotenství, ale například v Japonsku poskytují péči již od 22. týdne těhotenství.

V České republice do 90. let minulého století platila hranice  pro zahajování péče od 28. týdne těhotenství nebo od porodní hmotnosti nad 1000 g dítěte. S rychlým rozvojem neonatologie se v roce 1994 posunula hranice viability na 24. týden těhotenství nebo porodní hmotnost dítěte nad 500 g. Výsledky péče o nezralé novorozence se neustále vylepšují, postupně přežívá více a více nezralých dětí bez navyšování jejich postižení. Česká republika se řadí k evropské špičce v péči o novorozence a má i jednu z nejnižších úmrtností novorozenců do 28. dne života.

Nezralé novorozence můžeme rozdělit podle týdne těhotenství nebo podle porodní hmotnosti v době porodu. Pro celkovou prognózu dítěte je vždy důležitější týden těhotenství, který více vyjadřuje funkční nezralost jednotlivých orgánů, než porodní hmotnost.

Rozdělení podle týdne těhotenství

• lehká nezralost, 36.–37. týden těhotenství
• střední nezralost, 32.–35. týden těhotenství
• těžká nezralost, 28.–31. týden těhotenství
• extrémní nezralost, pod 28. týden těhotenství

Rozdělení podle hmotnosti

• novorozenec s normální hmotností – nad 2500 g
• novorozenec s nízkou porodní hmotností – 1500–2500 g
• novorozenec s velmi nízkou porodní hmotností – 1000–1500 g
• novorozenec s extrémně  nízkou porodní hmotností – pod 1000 g

Péče o novorozence s extrémně  nízkou porodní hmotností (660 g.).
Pro podporu dýchání je zavedená umělá plicní ventilace a dále je 
použita fototerapie  pro léčbu novorozenecké žloutenky.

Autor: doc. MUDr. Tomáš Honzík, PhD. a doc. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015

Jamieson Baby D kapky

Ideální volba pro kojence, jednoduché dávkování – vítaná alternativa k tabletkám. 

Obsah vitamínu D3 v jedné kapce: vitamín D3 (cholekalciferol) 10 μg / 400 IU.Jamieson Baby-D Vitamín D3 400 IU kapky zabezpečují účinnou a pohodlnou formou dostatečný přísun vitamínu D pro Vaše dítě. Každá kapka dávkuje přesně 400 IU vitamínu D v olejové suspenzi bez přidaných barviv, příchutí a konzervantů. Jamieson Baby-D Vitamín D3 400 IU kapky neobsahují sůl, cukr, gluten ani laktózu.

Jednoduché použití – nakapejte přímo na dudlík, bradavku anebo čistým prstem naneste na vnitřní stranu líčka děťátka. (Příp. přímo na jazyk, přidejte do stravy či tekutin u větších dětí.) Ideální volba pro celou rodinu, speciálně pro jednotlivce, kteří preferují kapky před tabletami, či už na polykání anebo žvýkání.

Mezi šťastné výherce patří:

Hlavní výhra - Přístroj Rainbow s unikátním vodním separačním systémem:

Diana Heřmanová, Nučice

Kombinovaný kočárek Go Petite&Mars:

Verča Brandejská, Ústí nad Labem

"První skutečný hrneček" od firmy Philips Avent:

Martin Zeman, Třebíč
Alena Pelcová, Vítkov
Alena Cepáková, Vodňany
Lenka Brožková, Hostivice
Radko Voleman, Praha
Hanka Vlková, Opava
Linda Chládková, Praha
Kateřina Vlková, Opava
Andrea Foldynová, Ostrava
Klára Burianová, Praha 10

Balíček od firmy Farmax®:

Karla Kozelková, Pozděchov
Libuše Ofnerová, Teplice
Zdenička Dvořáková, Nové Strašecí
Květa Křivohlávková, Dlouhá Třebová
Miluše Fišerová, Roudnice nad Labem
Hana Cagášková, Velké Losiny
Michaela Horká, Brno
Martina Boučková, Mělník
Lenka Štěpánová, Štěpánovice
Josef Tulach, Hříměždice

Balíček od firmy Apotex:

Věra Zajíčková, Děčín
Václav Dobal, Praha
Monika Bačová, Králův Dvůr
Lucie Hovorková, Ostřešany
Petra Pavlová, Beroun - Zdejcina
Michal Veselý, Most
Kateřina Pavlásková, Hořičky
Zuzana Stabelová, Olomouc
Zuzana Eisová, Chotěboř
Jindřiška Mazáčová, Horní Bečva
Jindřich Vlk, Hartvíkovice
Ivo Jouza, Chropyně
Marie Klímková, Kozlovice
Drahomíra Rališová, Malý Újezd
Tereza Dvoráková, Jílové u Prahy

Kniha o těhotenství, porodu a dítěti:

Michaela Hanžlová, Hradec Králové
Katka Čelechovská, Horní Bečva
Petra Zajíčková, Lučany nad Nisou
Lenka Borovičková, Opava
Veronika Kuklincová, Praha 4

Znakovací sada Babysigns:

Naďa Hubáčková, Hodonín
Šárka Morávková, Jablonec nad Nisou
Martina Janouchová, Hluboká nad Vltavou

Kniha "S láskou i rozumem":

Veronika Zemanová, Třebíč
Radka Burýšková, Mladcová
Dana Truksová, Podolí

Balíček doplňků stravy Imuregen:

Květa Kracíková, Dolní Lánov
Michaela Třebenská, Chlum u Třeboně
Hana Prokopová, Praha 9
Šárka Solinová, Rokytno
Jitka Vacková, Nečín
Radmila Entnerová, Krnov
Lenka Butorová, Praha 5
Marcela Vítková, Hořičky
Kamil Dvořák, Bechyně
Božena Paseková, Tavíkovice

Balíček od firmy Jamieson:

Iveta Prchlíková, Soběslav
Renata Kloučková, Radvanice
Anna Finková, Jilemnice

Slevová karta od firmy Pharmacy Plus:

Veronika Zemanová, Martin Zeman, Eva Šafránková, Dana Truksová , Libuše Ofnerová, Jana Pflugová, Petra, Lucie Nantlová, Jaroslava Sochorová, Lucie Vokounová, Klára Hrdá, Barbora Kreibichová, Barbora Petrtýlová, Dana Liptákova, Jana Morávková, Zuzana Kullová, Gabriela Zemanová, Andrea Brvová, Věra Budková, Zuzana Filipová, Dana Kamínková, Radka, jenynka, Tea Moučková, Milan Novák, Honzys, Jana Mertová, Martina Klotáková, Kateřina Kaletová, Simona Modrová, Anna Dostálová, Jůlie Nádvorníková, Eliška Veselá, Eliška Kozlová, Petra Kurková, Rostislav Trtík, Petra Brázdová, Kateřina Čelechovská, Renata Kloučková, Bohuslava Válová, Hana Smetanová, Pavel Eis, Ivana Tůmová, Lenka Rollová, Bohumila Brabencová, Václav Joudl, Michaela Blechová, Nika Doktorová, Martina Řezaninová, Eliška, Hana Egertová, M. Tomková, Nejamin Vlk, Elena Púčková, Alexej Rotstein, Calta, Hana Lhotková, Petra Zajíčková, Helena, Marie Klímková, Šárka Horáčková, Kamila Pivrncová, Jozefína Dudáčková, Radek Bártl, Tereza Tolarová, Karolína Bělochová, Hana Kaňáková, Milan Herka, Miroslav Zeman, Monika Příkaská, Hel Pulford, Jana Kaisrlíková, Ladislav Svoboda, František Vlk, Petra Önder, Jindřiška Mazáčová, Marie Sobotková, Irena Vydrová, Adéla Lypucha, Robert Fuksa, Dani Ela, Slávka Novotná, Pavla Hejná, Jitka Vacková, Elena Púčková, Jiří Řezanina, Petra Vacková, Martina Boučková, Monika Máčková, Jaroslava Jouzová, Blažena Prečová, Jana Potůčková, Pavel Preč, Vendula Janků, Marie Klímková, Miluše Šafránková 

Všem výhercům srdečně gratulujeme a přejeme klidné vánoční svátky.

U nezralých  novorozenců dochází k rychlé ztrátě tepla z několika  příčin. Jednou z nich je větší poměr hlavy vůči povrchu těla, proto je jeho hlavička po porodu co nejdříve kryta připravenou čepičkou či plenou. Nezralí novorozenci mají nedostatek podkožní bílé tukové tkáně a současně nedostatek zásobního hnědého tuku, který se ve větší míře začíná ukládat až od 36. týdne těhotenství. Ke snížení produkce tepla přispívá i nezralost mozkové tkáně a hormonálního systému. Nezralým novorozencům chybí schopnost tvorby tepla chladovým třesem, proto po porodu dle stupně nezralosti potřebují teplotu okolního prostředí 34–38 °C.

Časné podchlazení nezralého novorozence může zvýšit spotřebu  kyslíku v organismu a tím zhoršit adaptaci dýchání a oběhu a způsobit i další metabolické problémy.

Jak dlouho nezralý novorozenec v inkubátoru bude, závisí na mnoha okolnostech. Čím rychleji se bude uzdravovat a stabilizovat, tím rychleji všechny hadičky a přístroje budou z jeho okolí mizet. Všechny děti se ošetřují ve tříhodinových intervalech, kdy se přebalují, kontrolují, krmí. Tento interval vychází z fyziologie donošeného zdravého novorozence, který se také spontánně budí ke krmení nejčastěji po 3 hodinách.

Autor: doc. MUDr. Tomáš Honzík, PhD. a doc. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015

Porucha dýchání (RDS, z angl. Respiratory  Distress Syndrome,  syndrom dechové tísně) a oběhu jsou nejčastějšími problémy nezralých  dětí v prvních hodinách až dnech po porodu. Tyto potíže jsou více vyjádřeny s klesajícím týdnem těhotenství při porodu. První tři hodiny života jsou pro miminko velmi důležité, dochází ke všem adaptačním procesům. Jedná se o přesun z nitroděložního prostředí na svět. Některé děti potřebují různou formu ventilační podpory, část z nich i podání surfaktantu. To je látka, kterou si zralé plíce spontánně produkují a která zabraňuje na konci výdechu kolapsu plicních sklípků. Dostatečná tvorba vlastního surfaktantu je většinou zajištěna od 32. týdne těhotenství. Ale každé miminko je individuum, a proto i děti v 36. týdnu těhotenství jej mohou mít nedostatek. Potom je potřeba ho do plic uměle dodat.

Nejvíce jsou však nezralé děti ohroženy infekcí. Do organismu může vniknout již během těhotenství nebo porodu, pak hovoříme o tzv. infekci adnátní, jejíž příznaky se mohou projevit do 72 hodin od porodu. Infekce se může objevit později v souvislosti s pobytem v rizikovém prostředí JIP, pak hovoříme o nozokomiální infekci. Rizikovými branami vstupu jsou všechny cizorodé materiály v těle dítěte: hadičky (odborně  kanyly) používané  k umělé plicní ventilaci, kanyly pro infuze, žaludeční sondy apod., dále trávicí ústrojí, kde při zpomaleném odchodu stolice dochází k pomnožování bakterií a také všechny vpichy z nutných odběrů. Velmi podstatnou příčinou je nezralý imunitní systém. U nezralých novorozenců je až trojnásobně  vyšší výskyt infekcí než u novorozenců  donošených.

Autor: doc. MUDr. A. Pařízek, CSc. a doc. MUDr. Tomáš Honzík, PhD.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015

Jamieson Baby D kapky

Ideální volba pro kojence, jednoduché dávkování – vítaná alternativa k tabletkám. 

Obsah vitamínu D3 v jedné kapce: vitamín D3 (cholekalciferol) 10 μg / 400 IU.Jamieson Baby-D Vitamín D3 400 IU kapky zabezpečují účinnou a pohodlnou formou dostatečný přísun vitamínu D pro Vaše dítě. Každá kapka dávkuje přesně 400 IU vitamínu D v olejové suspenzi bez přidaných barviv, příchutí a konzervantů. Jamieson Baby-D Vitamín D3 400 IU kapky neobsahují sůl, cukr, gluten ani laktózu.

Jednoduché použití – nakapejte přímo na dudlík, bradavku anebo čistým prstem naneste na vnitřní stranu líčka děťátka. (Příp. přímo na jazyk, přidejte do stravy či tekutin u větších dětí.) Ideální volba pro celou rodinu, speciálně pro jednotlivce, kteří preferují kapky před tabletami, či už na polykání anebo žvýkání.

Podle zralosti jsou děti přikládány ke kojení, krmeny savičkou či stříkačkou, nebo jim je mléko podáno přímo do žaludku sondou. Kojení je možné až od 32. týdne těhotenství, kdy je většinou plně vyvinut sací reflex a dítě k tomu začíná zvládat koordinaci sání, dýchání a polykání.

Ideální výživou jak pro donošené, tak pro nedonošené děti je mateřské mléko. Obsahuje řadu imunologických a protizánětlivých faktorů, které posilují imunitu nezralého organismu a pomáhají mu bránit se proti infekcím. Složení mateřského mléka se také podílí na správném  osídlení trávicího ústrojí, které je velmi důležité pro obranyschopnost celého organismu. Pro nezralé dítě, které je vůči infekci téměř bezbranné, je to zvlášť cenný dar.

Mléko matek, které porodily předčasně, má zvláštní složení, uzpůsobené potřebám nedonošeného dítěte. Po určitou dobu od porodu obsahuje až dvojnásobné množství bílkovin ve srovnání s mlékem matky dítěte donošeného. Po několika dnech má matka předčasně narozeného dítěte malé množství mleziva (odborně  kolostrum).  Od 5. dne po porodu se mlezivo začíná měnit ve zralé mateřské mléko. U maminek nezralých dětí se kolostrum tvoří ještě do 10.–14. dne života.

V růstové fázi nezralého  miminka však často ani mateřské mléko nestačí pokrýt kalorickou denní potřebu. V takovém případě  mateřské  mléko obohacujeme (odborně fortifikujeme) speciálně vyráběnými fortifikátory pro nedonošené děti, které obsahují bílkoviny, cukry, vitaminy a stopové prvky a zvyšují kalorickou hodnotu  mateřského  mléka. Výživa každého nezralého  miminka musí být "ušita na míru". Hlavním kritériem  musí být dobré prospívání a adekvátní hmotnostní přírůstky.

Pokud vlastní mateřské mléko není k dispozici, jsou děti krmeny cizím mateřským mlékem z certifikovaných bank mateřského mléka nebo speciálními mléky určenými pro nezralé děti. Pokud krmení mlékem není z nějakého důvodu možné, je výživa podávána prostřednictvím infuzních  roztoků.

Autor: doc. MUDr. A. Pařízek, CSc. a doc. MUDr. Tomáš Honzík, PhD.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015

Aby  mohlo být nezralé miminko propuštěno domů, musí však splňovat několik základních požadavků:

• ukončený alespoň 36. týden těhotenství (to proto, že se výrazně snižuje riziko apnoických pauz a předpokládá se již celková stabilita),
• hmotnost při propuštění se na jednotlivých  pracovištích liší a je spíše určována obvodními pediatry, kteří si tyto děti přebírají do následné péče. Pohybuje se většinou mezi 1800–2500 g,
• na postýlce si udrží uspokojivou tělesnou teplotu,
• je schopno se samo uživit (kojení, sání z lahvičky, stříkačky),
• má stabilizovaný nález na očním pozadí, který již nevyžaduje pravidelné kontroly (u dětí narozených před 32. týdnem těhotenství).

Transport nezralého  miminka domů se nijak neliší od transportu čtyřdenního nebo pětidenního donošeného novorozence po porodu. I tyto děti dospěly k období kolem plánovaného termínu porodu a je možno se k nim chovat úplně stejně, pouze jedna věc je přece jen odlišná. Maminky již většinou mají po šestinedělí, nic je nebolí, vracejí se do zaběhnutého režimu.

Děti, které jsou propouštěny kolem plánovaného  termínu porodu, však mají před sebou ještě několik týdnů tzv. "šestinedělí".  Toto období by mělo být obdobím  klidovým. Proto nejsou vhodné velké návštěvy, chování všemi kamarádkami a celou rodinou, návštěvy nákupních center... I když je miminko  na světě již několik týdnů, je potřeba mu "klidové  období" dopřát.

Autor: doc. MUDr. A. Pařízek, CSc. a doc. MUDr. Tomáš Honzík, PhD.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015

Stáří miminka se musí tzv. korigovat k plánovanému termínu porodu. V praxi to znamená, že pokud se miminko  narodilo například v 32. týdnu těhotenství, narodilo se o dva měsíce dříve. Tyto dva měsíce je nutné nějakou dobu odečítat od kalendářního  stáří. Nejjednodušší pomůckou  je začít věk miminka počítat od data, kdy byl předpokládaný termín porodu. Na to, co bylo, je potřeba chví- li zapomenout a začít od nové startovací čáry. U nejmenších dětí, narozených před

28. týdnem těhotenství, se korekce provádí až do 3 let, a to hlavně jejich hmotnostně růstové křivky a obvod hlavičky, psychomotorický vývoj se většinou srovnává dříve. U dětí narozených mezi 28.–32. týdnem těhotenství korigujeme věk do 1–1,5 roku a u středně nezralých novorozenců, narozených nad 32. týden těhotenství většinou jen do 1 roku. U většiny dětí se tedy minimálně v prvním roce života počítají dva věky: kalendářní – datum narození, a tzv. korigovaný (kdy se mělo narodit). Pro většinu věcí je podstatnější ten korigovaný.

Autor: doc. MUDr. A. Pařízek, CSc. a doc. MUDr. Tomáš Honzík, PhD.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015

Cesta domů byla pro celou rodinu daleko veselejší.

Aničce kojení velmi prospívá a jistě i proto od svého narození vážněji nestonala.

22. prosince 2006 jsou Aničce již dva roky a matka kojí svojí dceru dodnes.

Prosinec 2007. Anička za tři roky po svém porodu přestává být kojená. Její maminka již pracuje jako pilot u CSA, když letadlem ATR 42 přepravuje cestující po celé střední Evropě.
 

Tento příběh se udál na Gynekologicko-porodnické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné nemocnice v Praze, které nikdo neřekne jinak než Porodnice „U sv. Apolináře“. Mohlo se tak stát jen díky velkému zaujetí jejích zaměstnanců, lékařů, porodních asistentek, dětských sester a technického personálu. Porodnické zařízení však dosud nemělo s internetovými přenosy zkušenosti, a tak by nápad nebyl realizovatelný bez pomoci dvou IT firem ISDIC a Cesnet, jejich pracovníkům tímto velmi děkujeme.

Doslov 
Během oněch tří let se staly okolnosti provázející narození Aničky podnětem pro řadu myšlenek a nových nápadů. Prokázala se role a možnosti nových technologií v přenosu informací. Z lékařského pohledu dokonce vznikla inciativa, která bude odbornou, ale i širokou veřejnost včas (tedy preventivně) upozorňovat na očkování u žen, které do doby svého plánovaného těhotenství neprodělaly běžnou dětskou infekci - plané neštovice.

22. prosince 2007

V našich běžných podmínkách, kdy jde většinou o energeticky dostatečnou výživu, se doporučuje navýšení energetického příjmu nad obvyklý příjem u dobře živené ženy teprve od 10. týdne těhotenství. To znamená u ženy s převažující lehkou fyzickou aktivitou navýšení jejího navyklého příjmu zhruba o 1/10 (o 0,8 MJ denně).

Větší navýšení energie vyžadují ženy podvyživené, těhotné mladší 18 let, ženy s vícečetným těhotenstvím nebo ženy s nedostatečným váhovým přírůstkem. Nedostatečný příjem energie a hlavních živin je rizikem pro nesprávné prospívání plodu, zpomalení jeho vývoje, časté jsou spontánní potraty, předčasný porod nebo novorozenec s nízkou porodní hmotností. Výjimkou nejsou ani častější vývojové vady, jak to bylo prokázáno při hladomorech i v nedávné evropské historii (Leningrad, Finsko za 2. světové války).

Nadbytečný příjem energie však také není žádoucí, za optimální příjem energie se považuje stav, kdy žena vstupuje do těhotenství s normální tělesnou hmotností a přibírá od 10. týdne 0,5 kg za týden. Zvýšená potřeba bílkovin zhruba alespoň o 10 g denně během těhotenství je důležitá hlavně u žen, které z nějakého důvodu mají obvyklý příjem bílkovin hraniční nebo nižší než je v běžné populaci zvykem (vegetariánky, energeticky omezené redukční diety, metabolické poruchy jako např. fenylketonurie apod.).

Dostatečný příjem bílkovin podporuje růst plodu, s omezením příjmu bílkovin se snižuje porodní hmotnost dětí. Z hlediska doporučení zastoupení a výběru tuků během těhotenství je třeba zabezpečit přívod esenciálních mastných kyselin důležitých pro rozvoj nervové tkáně a mozku plodu. Jde zejména o ky­selinu arachidonovou a další nenasycené esenciální mastné kyseliny. Jejich zdrojem je libové maso, žloutek, tučné ryby, listová zelenina, rostlinné oleje.

Těhotné ženě nejsou doporučovány tzv. transmastné kyseliny z obavy vyvolání předčasného porodu. Ty vznikají ve větší míře při výrobě margarinů zastaralou technologií hydrogenací rostlinných tuků. Moderní margariny je již téměř nemají a producenti tuto skutečnost také často deklarují na svých obalech. Při výběru margarinů je také vhodné jednotlivé druhy střídat, aby se dosáhlo pestrosti jednotlivých mastných kyselin, protože různé druhy margarinů mají jiné vzájemné zastoupení hlavních tříd nenasycených mastných kyselin. To platí i při výběru rostlinných olejů. Zároveň by se měl respektovat jejich doporučovaný způsob užití, tj. např. ke smažení, fritování apod. Těhotná žena by se měla vyvarovat přepalovaných olejů a jejich opakovaného použití např. při smažení.

Během těhotenství není doporučováno drasticky omezovat příjem cholesterolu z potravy. Cholesterol je nesmírně důležitý pro vývoj plodu a žena je schopna si ho tvořit po dobu těhotenství ve vyšším množství. Pro zdárný vývoj těhotenství jsou také potřebné větší hodnoty cholesterolu v krvi matky, než jaké jsou považovány za normální v ostatních obdobích života. Přitom však není doporučováno zbytečné navyšování živočišných tuků a upřednostňování tučných a sladkých jídel, tzv. prázdných kalorií, které mají na jednotku energie malý obsah vitaminů a minerálních látek. V jídelníčku těhotné by se tedy neměly často objevovat uzeniny, tukové pečivo, zákusky, sušenky apod.

Autor: doc. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015

Význam fytoterapie v těhotenství

Obor, který se zabývá léčením pomocí léčivých rostlin se odborně nazývá fytoterapie, a přípravky, které používá , nazýváme fytofarmaka. Termínem droga , který označuje usušené nebo jinak konzervované rostliny, živočichy, jejich části nebo produkty jejich metabolismu, slouží jako léčivo nebo k podobným účelům. 

Historie terapie léčivy  přírodního původu sahá do minulosti mnohem dřívější než terapie léčivy syntetickými, které byly do terapie uvedeny řádově před desítkami let. Dlouholeté zkušenosti s fytoterapií nám poskytují cenné informace  o indikacích , dávkováních a možných nežádoucích účincích jednotlivých léčivých rostlin. Lze sledovat , jakými proměnami fytoterapie prošla, některé dlouhodobé zkušenosti byly studiemi potvrzeny, o některých stále napanuje jednotný názor mezi odborníky  a některé byly jednoznačně vyvráceny. Fytoterapie se dnes využívá nejen na základě vědecky nepodložených zkušeností, ale také na základě  racionálních poznatků.  

Přínos fytoterapie v  těhotenství

 Bezesporu největší výhodou fytoterapie je pro těhotnou ženu nízké riziko nežádoucích účinků. U řady drog se setkáváme pouze s rizikem možné alergické reakce (je vhodné vzít v úvahu, že alergie se může vyvinout takřka na jakoukoliv látku nehledě  na to, zda je původu přírodního, i chemického). Těhotné a kojící ženy tuto skutečnost velmi vítají.Přiroze né přání vystavit plod co nejmenšímu riziku zdravotních komplikací  může být vhodným výběrem  fytofarmaka splněno.

Mechanizmus  účinku není u všech látekpřírodního původu zcela objasněn, svou roli také hraje fakt,  že mnohé přípravky neobsahují samotnou účinnou látku,  ale celý komplex látek. Ne u každé z nich lze prokázat  požadovaný účinek , nicméně jisté je, že droga kakožto směs látek účinkuje  komplexněji a účinky jednotlivých látek se vzájemně doplňují. To je jeden z důvodů, proč se terapie léčivy přírodního puvodu stává čím dál tím  oblíbenější u velkého množství pacientů.

Zítra pro vás máme připravený článek Nevýhody fytoterapie v těhotenství

Mgr. Lenka Sobková  - Bezpečné užívání léčivých rostlin v těhotenství

Jednoznačnou nevýhodou zatím zůstává relativně málo informací o bezpečnosti užívání léčiv přírodního původu v průběhu těhotenství i laktace. Existuje řada přípravků, u nichž výrobce upozorňuje, že pro těhotné a kojící nejsou vhodné (často jen z důvodu chybějících vědecky relevantních dokladů o pravém opaku). Pro většinu odborníků, kteří s oborem gynekologie a porodnictví nemají větší zkušenosti, je tedy značně obtížné během několika minut vyhledat spolehlivé informace o bezpečnosti přípravku a řídí se tedy jen pokyny výrobce.

Dalším aspektem jsou možné interakce fytofarmak s dalšími léčivy. I když toto riziko není příliš pravděpodobné, není nemožné. Například: příjde-li těhotná žena k lékaři s kašlem a nezmíní se, že již užívá expektorační čajovou směs, je možnost, že lékař jí na základě diagnózy suchého kašle doporučí antitusikum s obsahem dextromethorfanu. Ačkoliv tato kombinace pravděpodobně plod nepoškodí, ženě nepoučené o vhodnosti úpravy časového rozvrhu dávkování také stěží s terapií kašle pomůže. Tato situace zdá se být velmi teoretická, ale studie provedená v Norsku uvádí, že nejčastější odpověď na otázku, kdo těhotným ženám přípravek doporučil, byla rodina či přátelé. Zároveň více než 75% všech odpovídajících žen uvedlo, že o užívání rostlinného přípravku, neinformovaly svého lékaře, ani nikoho ze zdravotnického personálu.

Mgr. Lenka Sobková  - Bezpečné užívání léčivých rostlin v těhotenství

Červené podsvícení displeje při horečce a zelené při normální teplotě, poskytuje maximální komfort měření zejména během noci. Díky možnosti vypnutí zvukové signalizace, která oznamuje ukončení měření, teploměr při měření nenaruší spánek dítěte.

Navíc zobrazení data a času měření pomůže určit přesný čas nechtěného nočního budíčku. Bez dotyku umožňuje teploměr změřit také teplotu mléka, koupele anebo vzduchu v místnosti. Teploměr je ideální jako dárek pro každou mladou rodinu.
Dostupný je v lékárnách v ceně už od 1 090 Kč.

Měření teploty spíciho dítěte		Červené podsvícení displeje upozorňuje, že měřená teplota překročila 37,4 °C
Měření teploty podávaného mléka		Technologie garantuje bezpečnost a hygienické měření v průběhu 3 sekund.
Měření teploty dětské koupele, pokojové teploty

Význam vitamínu B1 pro organizmus - koenzym pro metabolismus sacharidů

Následky hypovitaminózy

Nepodařilo se prokázat žádný vztah mezi nízkou hladinou thiaminu u matky a zvýšeným výskytem vady plodu nebo sníženou porodní hmotností.

Těžký deficit thiaminu se označuje jako nemoc beri -beri. Typické příznaky nemoci beri beri u kojenců se projevují zvýšenou nemocností , křečemi a může nastat i smrt.

V roce 1992 byl popsán případ nemomoci beri beri u 3 měsíčního kojeného dítěte. Klinecké projevy zahrnovaly srdeční selhání s vaziokonstrikcí, hypotenzí, závažnou metabolickou acidózoua a atypické grand-mal záchvaty. Po dodání vitamínu B1 se dítě rychle zotavilo.

Následky hypervitaminózy

Thiamin se používá k léčbě hyperemesis gravidárum (nadměrné zvracení v průběhu těhotenství) v kombinaci v vitamínem B6 (pyridoxin), který se zdá být účinnější.  Je znám případ matky léčené častými injekcemi s vitamínem B1 a B6 v dávce 50 mg během první poloviny každého ze dvou těhotenství. Obě děti trpěly silnými křečemi . Jedno z dětí zemřelo 30 hodin po porodu . V případě druhého, mentálně retardováného dítěte byla nasazena terapie pyridoxinem . Autoři uvádějí možnou souvislost s vysokou dávkou vitamínu B1 nebo B6, ale přímá souvislost se neprokázala.

Použito z knihy Bezpečné užívání léčivých rostlin v těhotenství
Mgr. Lenka Sobková

Svou výživu by však měly během těhotenství podstatně zlepšit ženy, které jsou nedostatečně živené až podvyživené, nebo naopak mají nadváhu či jsou obézní, nebo ženy, které praktikují alternativní směry ve výživě, drogově závislé, alkoholičky, kuřačky apod.

Riziko pro optimální vývoj plodu může nastat i v případě žen sociálně slabých, kde nepříznivá finanční situace může být příčinou nedostatečné pestrosti přijímaných potravin. Zvláštní výživovou péči během těhotenství vyžadují i ženy, které musí ze zdravotních důvodů dodržovat speciální dietní režimy vylučující některé potravinové skupiny, kdy nastává nutnost zabezpečit potřebné živiny jinými zdroji.

Z hlediska vývoje plodu je velmi vhodné započít s nutriční přípravou již před těhotenstvím. Bylo dokumentováno, že optimální hmotnost ženy (BMI v rozmezí 18,5–25 kg/m2) je spojena s nejnižším rizikem pro vývoj plodu a pro zdraví matky. Je také velmi vhodné, aby žena nevstupovala do těhotenství s vyčerpanými zásobami živin, což např. nastává při nevhodně sestavených a dodržovaných redukčních dietách nebo při dodržování diet, které z nejrůznějších důvodů zcela vylučují některé potravinové skupiny.

Proto se doporučuje, aby alespoňv posledních 3 měsících před plánovaným těhotenstvím měla žena stabilní hmotnost a dobře vyváženou a pestrou stravu. Během vlastního těhotenství je třeba zabezpečit optimální příjem celkové energie, který se dá podstatnou měrou kontrolovat žádoucím vývojem váhového přírůstku během těhotenství. Dále je třeba věnovat pozornost dostatečnému příjmu bílkovin a správnému výběru tuků. Z dalších živin mohou nastávat problémy – a to i v našich normálních podmínkách – s dostatečným hrazením kyseli­ny listové, železa, jódu, vápníku a vitaminu D. Jejich nedostatek během těhotenství může pak mít závažný dopad na vývoj plodu a zdraví matky.

Autor: doc. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015